Zemřel neskompromisní rebel české scény Milan Knížák. Muž, který šel proti proudu a měnil tvář umění, odešel ve věku 86 let
Česká kulturní scenea a veřejný život se museli vyrovnat s mimořádně zprávou, která zasáhla každého, kdo sledoval domácí umělecký svět. Ve věku osmdesáti šesti let zemřel výrazný výtvarník, hudebník, performer a nepřehlédnutelná osobnost Milan Knížák. Smutnou informaci potvrdil ministr zahraničních věcí Petr Macinka. Muž, jehož jméno bylo desítky let synonymem pro provokaci, avantgardu a nekompromisní postoj, zanechal za sebou stopu, kterou nelze vymazat.
Milan Knížák se narodil 19. dubna 1940 v Plzni. Během svého života se stal jedním z nejvýraznějších představitelů mezinárodního hnutí Fluxus a stál u samotného zrodu českého undergroundu. Jeho umělecké aktivity zdaleka přesahovaly hranice klasického malířství – věnoval se hudbě, architektuře, designu, módě, fotografii i poezii. V šedesátých letech založil skupinu Aktual, s níž pořádal happeningy a šokoval tehdejší společnost propojováním umění s každodenním životem. Přišel také s radikálním konceptem takzvané destruované hudby neboli Broken Music, kdy záměrně poškozoval gramofonové desky, aby dosáhl zcela nového zvukového vyjádření.
Režim během normalizace jeho aktivitám hluboce nepřál. Knížák byl kvůli svému nesmiřitelnému postoji ke státu opakovaně zadržen policií a skončil ve vězení jako nepřítel komunistického zřízení. Navzdory persekucím přednášel na zahraničních univerzitách, mimo jiné ve Spojených státech, kde rozvíjel své kontakty s předními světovými tvůrci. Po pádu komunistického režimu se naplno zapojil do budování svobodného kulturního prostředí. V letech 1990 až 1997 působil jako rektor pražské Akademie výtvarných umění a od roku 1999 do roku 2011 vedl jako generální ředitel Národní galerii v Praze. Jeho působení v čele této prestižní instituce sice provázely ostré diskuze a konflikty, avšak přineslo také řadu významných akvizic a záchranu cenných uměleckých sbírek po ničivých povodních.
Umělecký svět ztrácí solitéra, který se odmítal podřídit jakýmkoliv dogmatům a konvencím. Jeho díla jsou zastoupena v těch nejvýznamnějších institucích světa, včetně newyorského Muzea moderního umění, britské Tate Gallery či pařížského Centre Pompidou. Osobnost Milana Knížáka zůstane navždy spjata s odvahou tvořit, vzdorovat a nenechat se svázat žádnými systémy.