Zdechovský narazil. U Ústavního soudu neuspěl a v zálohách končí | Woman Tiscali Woman Tiscali

Prezidentem Evropského parlamentu není, ale ani jako europoslanec nebude moci nadále působit v aktivních zálohách české armády. Ústavní soud totiž definitivně odmítl stížnost europoslance Tomáš Zdechovský, který se domáhal zrušení rozhodnutí o svém vyřazení z Aktivní zálohy Armády České republiky. Soud zároveň nevyhověl ani jeho návrhu na zrušení části branného zákona, o kterou svou argumentaci opíral.

Rozhodnutí zveřejnil Ústavní soud v anonymizované podobě. Podle soudců není současná právní úprava v rozporu s ústavním pořádkem ani se základními právy stěžovatele. Soud zdůraznil, že nastavení podmínek pro službu v aktivních zálohách je především otázkou politického rozhodnutí zákonodárců a jednotlivé státy k ní mohou přistupovat rozdílně.

Ve svém usnesení soud uvedl, že jeho úkolem není hodnotit vhodnost či účelnost zákonné úpravy, ale pouze posoudit, zda nezasahuje nepřiměřeně do ústavně zaručených práv. V případě Zdechovského podle soudců k takovému zásahu nedošlo. Omezení vyplývající ze zákona proto zůstává v platnosti.

Spor se táhne již od novely legislativy, která stanovila, že někteří ústavní činitelé a veřejní funkcionáři nemohou během výkonu své funkce současně sloužit v aktivních zálohách. Na základě této změny rozhodlo Krajské vojenské velitelství v Hradci Králové o vyškrtnutí Zdechovského ze seznamu příslušníků aktivní zálohy.

Europoslanec se s tímto krokem dlouhodobě neztotožňuje. Opakovaně argumentoval tím, že stát by měl podporovat občany ochotné podílet se na obraně země, nikoliv jim v dobrovolné službě bránit. Podle něj navíc neexistuje dostatečně přesvědčivý důvod, proč by členové Evropského parlamentu měli být z aktivních záloh automaticky vyloučeni.

„Nejde jen o mě, ale o princip,“ uvedl Zdechovský již dříve. Podle jeho názoru by měl mít každý občan možnost dobrovolně přispět k obraně státu, pokud splňuje všechny zákonné a zdravotní podmínky.

Po rozhodnutí vojenského velitelství se politik obrátil na soudy. Nejprve podal žalobu ke krajskému soudu, kde však neuspěl. Následovala kasační stížnost k Nejvyšší správní soud, která rovněž nebyla úspěšná. Zdechovský namítal nejen samotný výklad zákona, ale také způsob, jakým o jeho vyřazení vojenské orgány rozhodly.

Nejvyšší správní soud tehdy připomněl, že cílem právní úpravy je zajistit fungování klíčových státních institucí i v mimořádných situacích, například během krizových stavů nebo bezpečnostních hrozeb. Právě proto zákon omezuje možnost služby v aktivních zálohách u některých osob zastávajících významné veřejné funkce.

Vedle europoslanců se omezení vztahuje také na členy vlády, poslance a senátory Parlamentu České republiky, hejtmany krajů, některé státní úředníky nebo diplomaty. Zákonodárci při přijímání novely vycházeli z předpokladu, že tyto osoby musí být v případě krizové situace k dispozici pro výkon svých veřejných funkcí.

Zdechovský však upozorňoval, že před změnou legislativy v aktivní záloze bez problémů působil a žádné komplikace nenastaly. Podle něj je navíc žádoucí, aby politici měli přímou zkušenost s fungováním armády a bezpečnostních struktur. Taková zkušenost podle jeho názoru pomáhá lépe porozumět potřebám ozbrojených sil i rozhodnutím týkajícím se obrany státu.

Aktivní zálohy představují specifickou formu dobrovolné vojenské služby. Jejich členové mají běžné civilní zaměstnání, pravidelně však absolvují vojenský výcvik a cvičení. V případě potřeby mohou být povoláni k doplnění profesionální armády nebo k plnění úkolů souvisejících s ochranou obyvatelstva a bezpečností země.

V posledních letech význam aktivních záloh roste, a to zejména v souvislosti se zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě a zvýšeným důrazem na obranyschopnost státu. Právě proto se případ Tomáše Zdechovského stal sledovanou kauzou, která otevřela širší debatu o tom, zda by veřejní funkcionáři měli mít možnost dobrovolně sloužit v armádních zálohách, nebo zda je současné omezení nezbytné pro zachování funkčnosti státních institucí.

Rozhodnutím Ústavního soudu nyní spor z právního hlediska končí. Verdikt potvrzuje, že současná právní úprava zůstává v platnosti a členové Evropského parlamentu nemohou během výkonu svého mandátu současně působit v aktivních zálohách české armády. Pro Tomáše Zdechovského to znamená, že se do záloh bude moci případně vrátit až po skončení svého mandátu europoslance.