Vystrčil mluví o zradě : Odmítnutí vládního letounu je podraz, říká. Poletí linkou | Woman Tiscali Woman Tiscali
Plánovaná cesta senátní delegace na Tchaj-wan se nečekaně komplikuje. Místo využití vládního speciálu, jak bývá u podobných zahraničních misí zvykem, budou muset účastníci letět běžnou komerční linkou. Předseda Senátu Miloš Vystrčil rozhodnutí vlády ostře kritizuje a označuje ho za zásadní selhání, které může ohrozit účast podnikatelů i zástupců akademické sféry.
Delegace vedená šéfem horní komory Parlamentu má do Tchaj-peje odletět na přelomu května a června. Využít chce přímé letecké spojení z Prahy, které bylo spuštěno před třemi lety mimo jiné právě díky Vystrčilově podpoře. Původní plán ale počítal s nasazením vládního letounu, což je při oficiálních cestách ústavních činitelů standardní postup.
Podle Vystrčila však kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů dodatečně rozhodl, že speciál k dispozici nebude. „Je to nůž do zad,“ prohlásil předseda Senátu s tím, že změna přichází ve chvíli, kdy už byla logistika cesty z velké části připravena. Dopady podle něj pocítí především podnikatelé a odborníci z oblasti vědy, výzkumu či kultury, kteří se měli mise zúčastnit.
Právě jejich účast je nyní nejistá. Zatímco senátoři pravděpodobně odletí i za ztížených podmínek, ostatní členové delegace budou odkázáni na dostupnost letenek na komerčních spojích. Vzhledem k omezené kapacitě přímé linky přitom není jisté, zda se pro všechny místo najde. Někteří tak možná budou nuceni cestu zcela zrušit.
Vystrčil se zároveň ohradil proti slovům premiéra Andreje Babiše, který dlouhodobě prosazuje „pragmatickou“ zahraniční politiku namísto té hodnotové. Podle šéfa Senátu ale takové rozdělení nedává smysl. „Pragmatická politika bez hodnot je ve skutečnosti jen oportunismus,“ uvedl. Podle něj by Česká republika neměla podřizovat své kroky pouze ekonomickým zájmům, zejména pokud by to znamenalo ustupování autoritářským režimům.
Premiér naopak cestu na Tchaj-wan označil za zbytečně nákladnou a argumentuje tím, že Česko musí brát v úvahu své ekonomické vazby na pevninskou Čínu. Ta totiž Tchaj-wan považuje za své území a jakékoli oficiální kontakty s ostrovem dlouhodobě kritizuje. Babiš zdůrazňuje, že česká diplomacie by měla postupovat v souladu s dalšími západními státy.
Vystrčil však oponuje, že přínos spolupráce s Tchaj-wanem je pro českou ekonomiku výrazný a často podceňovaný. Podle něj tchajwanské investice v tuzemsku převyšují ty čínské a směřují především do vysoce technologických oborů s vysokou přidanou hodnotou. „Nejde o levné zboží, ale o projekty, které nás posouvají mezi vyspělé ekonomiky,“ zdůraznil.
Napětí kolem cesty má i širší geopolitický rozměr. Už při první Vystrčilově návštěvě Tchaj-wanu před šesti lety reagovala Čína velmi ostře. Tehdejší výrok čínského ministra zahraničí, který hovořil o „vysoké ceně“ za porušení politiky jedné Číny, vyvolal silnou mezinárodní odezvu. Naopak řada západních zemí, včetně Německa, Francie či Spojených států, se tehdy českého politika zastala.
Samotná cesta na Tchaj-wan přitom není novým tématem. Původně ji plánoval už bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera, který ji však nestihl uskutečnit. Jeho nástupce Vystrčil se rozhodl v záměru pokračovat, a to i přes nesouhlas části politické reprezentace včetně prezidenta Miloše Zemana. Ten následně omezil Vystrčilovu účast na konzultacích k zahraniční politice.
Současná situace tak znovu otevírá otázku, jakým směrem by se měla česká diplomacie ubírat – zda klást důraz především na ekonomický pragmatismus, nebo na hodnotové ukotvení zahraniční politiky. Spor o vládní letoun je v tomto kontextu spíše symbolem hlubšího rozdělení, které se promítá do konkrétních kroků i mezinárodních vztahů.
Jisté zatím je jediné: senátní delegace na Tchaj-wan odletí, i když za komplikovanějších podmínek. Jak výrazně se změny dotknou jejího složení a výsledků mise, ukážou až následující týdny.