Ukrajinu postihl masivní blackout : Nejede metro, neteče voda, žádná elektřina | Woman Tiscali Woman Tiscali
Ukrajinu v sobotu dopoledne zasáhl masivní blackout, který během několika minut paralyzoval značnou část země. Bez elektrické energie se ocitla velká města i celé regiony, výpadek se dotkl domácností, dopravy i kritické infrastruktury. V Kyjevě se zastavilo metro, netekla voda a lidé zůstali uvězněni v mrazivém počasí bez základních služeb. Dopady poruchy se navíc přelily i za hranice – problémy s dodávkami elektřiny hlásilo také sousední Moldavsko.
Podle informací, které zveřejnil server Ekonomična pravda s odkazem na státní energetickou společnost Ukrenerho a vládní představitele, došlo k rozsáhlé poruše v ukrajinské přenosové soustavě krátce před jedenáctou hodinou dopoledne. Ministerstvo energetiky uvedlo, že k výpadku došlo v 10:42 místního času a že šlo o technický problém, který měl za následek takzvaný kaskádový kolaps části sítě.
Konkrétně byla odpojena dvě klíčová vedení velmi vysokého napětí – jedno o napětí 400 kilovoltů, které propojuje rumunskou a moldavskou soustavu, a druhé o napětí 750 kilovoltů mezi západní a střední částí Ukrajiny. Tento souběh poruch spustil automatické ochranné mechanismy v rozvodnách, které měly zabránit dalšímu poškození zařízení, zároveň ale znamenaly okamžité odpojení rozsáhlých oblastí od elektřiny.
„Došlo ke kaskádovému výpadku v elektrické síti a k aktivaci ochranných systémů. Zvláštní havarijní stav nyní platí v Kyjevě, Kyjevské, Žytomyrské a Charkovské oblasti,“ uvedl ministr energetiky Denys Šmyhal. Úřady sice slíbily, že dodávky proudu by měly být obnoveny během dvou až tří hodin, situace v terénu však byla výrazně komplikovanější.
V hlavním městě Kyjevě se výpadek elektřiny okamžitě projevil v každodenním životě obyvatel. Společnost Kyjivvodokanal oznámila, že kvůli nefunkční elektrické síti musela přerušit dodávky vody ve všech městských čtvrtích. Lidé tak zůstali nejen bez světla a topení, ale také bez tekoucí vody, což je v době silných mrazů mimořádně vážný problém.
Zcela se zastavila také městská hromadná doprava včetně metra. Vlaky nejezdily ani na jedné ze tří linek a mimo provoz zůstaly i eskalátory ve stanicích. Obzvlášť citelný byl výpadek na červené lince, která je hlavní spojnicí mezi levým a pravým břehem Dněpru. Přestože stanice metra zůstaly otevřené, sloužily pouze jako kryty, nikoli jako dopravní uzly.
Další mimořádná odpojení odběratelů byla hlášena také z Oděské a Dněpropetrovské oblasti. Podle informací společnosti Ukrenerho, které přinesl kanál DTEK, se situace v Oděské oblasti zkomplikovala ještě více kvůli poškození vedení velmi vysokého napětí. Dráty zde popraskaly vlivem extrémního mrazu a námrazy, což opravy a obnovení dodávek dále zdržovalo.
Dopady poruchy se neomezily pouze na Ukrajinu. Krátce po poledni, konkrétně ve 12:46 místního času, zaznamenala výpadky elektřiny také Moldavská republika. Rumunská televize Digi 24 informovala, že bez proudu zůstala velká část hlavního města Kišiněva i další regiony země. Podle moldavského ministerstva energetiky vedly problémy v ukrajinské síti k poklesu napětí na jednom z klíčových přívodních vedení, která Moldavsko zásobují elektřinou.
Starosta Kišiněva Ion Ceban na sociálních sítích uvedl, že většina městských čtvrtí zůstala bez elektřiny a že nefungovaly ani semafory. To způsobilo dopravní chaos a výrazně zkomplikovalo fungování města.
Ukrajinská energetická soustava je dlouhodobě ve velmi zranitelném stavu. Rusko během zimních měsíců systematicky útočilo na energetickou infrastrukturu – ničené byly elektrárny, s výjimkou jaderných, ale také rozvodny a trafostanice. Cílem těchto útoků je podle ukrajinských představitelů rozdělit síť na izolované části a zabránit tomu, aby se východ země mohl spoléhat na dodávky ze západu nebo na elektřinu dováženou ze sousedních států. Poškozené domácí zdroje jsou nyní schopny pokrýt zhruba jen dvě třetiny celkové spotřeby.
Blackout navíc přišel v mimořádně nevhodnou chvíli. Ukrajinu aktuálně svírají silné mrazy a meteorologové varují, že v následujících dnech se situace ještě zhorší. Do poloviny příštího týdne mají teploty klesat běžně na minus 20 až 27 stupňů Celsia, v některých oblastech dokonce až k minus 30 stupňům. V kombinaci s výpadky elektřiny, topení a vody tak jde o vážnou zkoušku odolnosti nejen energetického systému, ale i samotných obyvatel země.