Strach o život legendy Rudolfa Hrušínského: Navzdory kruté rakovině plic a varování přátel se vrhá do nebezpečí u divoké řeky

Milovaný a nesmírně populární herec Rudolf Hrušínský, který se do srdcí televizních diváků zapsal jako dobrosrdečný Vlastimil Pešek z nekonečného seriálu Ulice, prožívá nejtěžší chvíle svého života. Devětasedmdesátiletý umělec svádí hrdinný, ale nesmírně vyčerpávající boj s hned několika fatálními zdravotními diagnózami. Před dvěma lety si od lékařů vyslechl zdrcující ortel v podobě rakoviny plic. Aby toho nebylo málo, přesně před rokem mu byl diagnostikován další zhoubný nádor, tentokrát na ledvině. Organismus oslabený drsnou léčbou navíc musel v uplynulých měsících třikrát za sebou čelit těžkému zápalu plic. V situaci, kdy by většina lidí myslela jen na absolutní klid na lůžku, se však slavný herec odmítá vzdát svých milovaných rituálů a projevuje neuvěřitelnou vnitřní sílu. Nadále hraje v divadle i v seriálu Ulice, přestože otevřeně přiznává, že mu v těchto dnech rozhodně není nejlépe.
Touha po životě a únik od kruté reality nemocničních stěn zavedla zapáleného rybáře Rudolfa Hrušínského zpět k přírodě. Zatoužil po klidu, šumění lesa a chvílích strávených s rybářským prutem v ruce. Rozhodl se proto opustit Prahu a vydat se do Jižních Čech, konkrétně do Rožmberku nad Vltavou. Chtěl navštívit svého dlouholetého přítele Františka Kůrku, který provozuje vyhlášenou Rybářskou baštu, a společně si zavzpomínat na staré časy a nahodit udice do chladné říční vody. Jenže poklidný výlet se okamžitě změnil v dramatické varování, které herci doslova vyrazilo dech. Jeho starý kamarád mu totiž nekompromisně zakázal jakýkoliv pohyb kolem řeky, protože by to pro těžce nemocného herce mohlo mít fatální následky. Vltava se totiž proměnila v nebezpečné bojiště plné bezohlednosti.

Situace na jihočeské řece je podle místních svědectví kritická. František Kůrka svému slavnému kamarádovi popsal děsivé incidenty, které se u vody odehrávají na denním pořádku a které ohrožují zdraví i životy všech přítomných. Na Rybářské baště byli ubytováni zahraniční turisté z Holandska, kteří si za nemalé peníze pořídili legální povolenky k rybolovu. Když jeden z nich tiše stál uprostřed říčního proudu, záměrně a v plné rychlosti do něj najel opilý vodák. Neštěstí bylo hotové a těžce zraněný cizinec okamžitě skončil v nemocniční péči. Kůrka zdůraznil, že takových případů brutálního chování a napadení neustále přibývá a řeka už dávno není oázou klidu, ale místem nekontrolovaného chaosu a agrese.

Sám Rudolf Hrušínský byl těmito zprávami hluboce otřesen a veškerá chuť na rybaření ho v tu ránu přešla. Uvědomil si, jak obrovskému riziku by se v Rožmberku vystavil. Zklamaně přiznal, že dobře věděl, proč se v minulosti vždy vyhýbal chytání ryb na tekoucích řekách v momentech, kdy po nich projížděli vodáci. S velkou lítostí dodal, že si kvůli vyhrocené situaci a hrozícímu nebezpečí musí odepřít i vyhlášenou a senzační rybí polévku, kterou jeho přítel František na baště připravuje. Nejmladší zástupce slavného hereckého klanu Hrušínských situaci popsal velmi emotivně a ostře. Podle něj se z dřívějších milovníků přírody stali bezohlední opilci, kteří ničí vše kolem sebe a dokážou lidem vážně a fyzicky ublížit. Nebezpečí se stupňuje zejména tehdy, když se několik kánoí nebo velkých raftů spojí dohromady a valí se korytem řeky jako obrovský, neovladatelný buldozer. V takových chvílích podle herce platí jediné pravidlo: zachraň se, kdo můžeš. Trpělivost legendárního umělce definitivně přetekla a proto se rozhodl veřejně a naléhavě apelovat na státní orgány. Podle jeho názoru by měly české řeky a opilce na nich okamžitě začít hlídat policejní hlídky, a to hned od samotného začátku právě startující rybářské sezóny, než dojde k další tragédii.