Rusko verbuje Afričany do války. Láká je na práci i falešné sliby. Proč to dělá? | Woman Tiscali Woman Tiscali
Do Ruska míří za prací, končí ale na frontě. Afričané popisují podvodné nábory do války
Mladí muži z afrických zemí odjíždějí do Ruska s vidinou dobře placené práce a lepší budoucnosti. Místo zaměstnání v gastronomii, logistice nebo na stavbách však podle svědectví řady z nich končí v uniformách ruské armády a následně přímo na ukrajinské frontě. Náborové sítě podle zahraničních médií cílí především na chudé a nezaměstnané lidi, kteří zoufale hledají možnost výdělku.
Mnozí až po příjezdu do Ruska zjistí, že skutečný účel cesty byl úplně jiný. V některých případech jim údajní zprostředkovatelé práce zaplatí letenku i vízum, po příletu ale po nich požadují podpis smlouvy s armádou. Bez peněz, bez znalosti jazyka a často bez možnosti návratu domů pak část mužů souhlasí.
Jedním z nich je i Keňan Vincent Odhiambo Awiti. Do Ruska odjel s přesvědčením, že bude pracovat v obchodě. Nabídku dostal v centru Nairobi od muže, který tvrdil, že zajišťuje zaměstnání v Petrohradu. Awiti byl tehdy bez práce a možnost vycestovat vnímal jako životní šanci. Náborář mu i dalším čtyřem Keňanům zaplatil cestu do Ruska.
Po příletu ale skupina zjistila, že místo pracovních smluv na ně čekají dokumenty ruské armády. Muži nejprve odmítli, podle Awitiho jim však bylo řečeno, že pokud chtějí odjet zpět domů, musí vrátit náklady na cestu. Nikdo z nich takovou částku neměl.
Dokumenty nakonec podepsali, přestože byly napsané v ruštině a jejich obsahu nerozuměli. Krátce nato byli přepraveni do výcvikového centra poblíž ukrajinských hranic.
Awiti později popsal své zkušenosti americkému listu The New York Times. Tvrdí, že už po několika dnech výcviku byl poslán na Donbas. Frontové podmínky označil za šokující. „Kolem zákopů ležela nepohřbená těla a mrtví vojáci plavali v řece jako lekníny,“ popsal.
V bojích poblíž ukrajinského Vovčansku prý přišel o život velitel jeho jednotky. „Úplně mu to utrhlo hlavu,“ uvedl Awiti. Sám podle svých slov čelil násilí i ze strany ruských vojáků. Poté, co během přesunu pod palbou ztratil zbraň, ho údajně ostatní vojáci zbili. Později utrpěl zranění při útoku dronu.
Z Ruska se mu podařilo uprchnout až po převozu do vojenské nemocnice v Moskvě. Tvrdí, že následně kontaktoval keňské velvyslanectví, které mu pomohlo s návratem domů.
Po návratu do Keni však podle svých slov zůstal bez práce a s psychickými následky války. „Bojoval jsem za Rusko, ale nebyla to moje válka,“ řekl.
Podobných případů podle afrických úřadů přibývá. Keňské bezpečnostní služby odhadují, že do Ruska mohly odcestovat už stovky až tisícovka Keňanů, kteří byli následně nasazeni na frontě. Živých se podle dostupných údajů vrátila jen malá část.
Keňská vláda proto zpřísnila kontroly mladých mužů odlétajících do zahraničí a začala více prověřovat pracovní nabídky směřující do Ruska. Varování vydaly i další africké státy.
Případy údajného podvodného náboru hlásí také Tanzanie, Ghana, Nigérie, Botswana nebo Jihoafrická republika. Náboráři podle místních úřadů využívají hlavně sociální sítě jako Facebook, WhatsApp nebo Telegram. Inzeráty často slibují vysoké mzdy, bonusy, ubytování zdarma nebo možnost získání ruského občanství.
Nabídky bývají prezentovány jako práce řidičů, kuchařů, bezpečnostních pracovníků nebo zaměstnanců skladů. Skutečné podmínky se ale lidé často dozví až po příjezdu do Ruska.
Experti upozorňují, že hlavním důvodem úspěchu těchto náborů je špatná ekonomická situace v řadě afrických zemí. Nezaměstnanost mladých lidí tam dosahuje vysokých hodnot a mnoho rodin žije v chudobě. Nabídka práce v zahraničí tak pro mnohé představuje jedinou možnost, jak finančně přežít.
Keňský senátor Okoiti Andrew Omtatah označil situaci za formu moderního otroctví. Podle něj jsou mladí Afričané zneužíváni kvůli své ekonomické bezvýchodnosti. „Kdyby dnes v Mombase zakotvila otrokářská loď s nápisem: Hledáme otroky pro Západ, na palubě by už nebylo místo,“ prohlásil.
Rusko mezitím pokračuje ve snaze doplnit stavy armády po vysokých ztrátách utrpěných během války na Ukrajině. Podle západních analytiků patřil letošní duben k nejkrvavějším měsícům od začátku invaze. Denní ztráty ruských jednotek se měly pohybovat kolem 1 100 vojáků zabitých nebo zraněných.
Odhady celkových ruských ztrát od února 2022 se už pohybují nad hranicí 1,3 milionu mrtvých a raněných vojáků. Americký Institut pro studium války (ISW) navíc upozornil, že ruské síly v některých oblastech přišly o část dříve dobytého území.
Kreml obvinění z podvodných náborů odmítá. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdí, že všichni zahraniční bojovníci vstupují do armády dobrovolně a v souladu se zákony. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zase uvedl, že Moskva nemá informace o případech Afričanů, kteří by byli k účasti ve válce přinuceni nebo uvedeni v omyl.