Rakety nedorazily, kdy měly. Zelenskyj viní Západ z výpadků elektřiny a selhání obrany | Woman Tiscali Woman Tiscali
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře kritizoval západní spojence za to, že podle něj nedodrželi své závazky v klíčový moment války s Ruskem. Výsledkem mělo být nejen výrazné oslabení protivzdušné obrany země, ale také rozsáhlé výpadky elektřiny, tepla a vody během nejchladnější části zimy. Kyjev tvrdí, že slíbené rakety dorazily pozdě, zatímco peníze určené na obnovu zničené energetické infrastruktury se zasekly v americkém byrokratickém labyrintu.
Zelenskyj své výhrady adresoval především Evropě a Spojeným státům. Podle jeho slov Ukrajina zůstala v kritickém okamžiku bez dostatečné ochrany před ruskými balistickými útoky, a to navzdory opakovaným příslibům pomoci. Prezident to uvedl při setkání s novináři v Kyjevě, o němž informoval list Financial Times.
Rakety Patriot přišly pozdě
Jádrem Zelenského kritiky je zpoždění dodávek střel Pac-3, které jsou určeny pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto rakety představují prakticky jediný prostředek, kterým je Ukrajina schopna účinně ničit ruské balistické střely. Podle ukrajinského prezidenta však dodávky, které slíbili evropští partneři, dorazily se zpožděním kvůli neuhrazené platbě americkému dodavateli.
„Tranše v rámci programu PURL nebyla zaplacena. Rakety nedorazily včas,“ prohlásil Zelenskyj, aniž by konkrétně jmenoval stát, který měl za zdržení nést odpovědnost.
Důsledky podle něj pocítili běžní Ukrajinci. Právě v době, kdy teploty klesaly hluboko pod bod mrazu, zůstaly celé oblasti bez elektřiny, topení i vody. Energetická infrastruktura se stala terčem ruských útoků v okamžiku, kdy obrana země neměla k dispozici dostatek munice k jejímu ochránění.
Útok, který odhalil slabiny obrany
Zelenskyj měl zřejmě na mysli zejména masivní ruský raketový útok z 20. ledna, při němž Rusko vypálilo na Ukrajinu 34 balistických a řízených střel. Jen několik dní předtím prezident varoval, že zásoby munice pro protivzdušnou obranu se blíží kritické hranici.
Po jedné z nocí, kdy se ukrajinské síly snažily čelit vlně útoků, zůstalo podle Zelenského několik systémů Patriot zcela bez raket. To znamenalo, že další balistické střely už nebylo čím sestřelovat.
„Představte si tu situaci,“ popsal prezident. „Vím, že balistické rakety míří na naši energetickou infrastrukturu. Vím, že máme rozmístěné systémy Patriot. A zároveň vím, že nebude elektřina, protože nemáme žádné rakety, kterými bychom ty střely mohli zachytit.“
Program PURL a spory o odpovědnost
Dodávky raket probíhají v rámci iniciativy PURL, kterou loni spustily Spojené státy spolu s NATO. Cílem programu je nakupovat americké zbraně, zejména systémy protivzdušné obrany, za peníze evropských států a následně je dodávat Ukrajině. Mezi přispěvatele patří mimo jiné Německo, Norsko, Polsko, Nizozemsko, Belgie, Kanada či Španělsko.
Dva představitelé obeznámení s fungováním programu však Financial Times sdělili, že Zelenského tvrzení o nezaplacené tranši nepovažují za pravdivé. Svá slova ale nijak nedoložili. NATO, které by mělo mít o programu detailní přehled, na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo.
Frustrace, která zazněla i v Davosu
Zelenskyj se ke své kritice Západu vrátil i nepřímo, když vysvětloval svůj emotivní projev na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Tam otevřeně vyjádřil nespokojenost s přístupem evropských spojenců a naznačil, že Ukrajina není podporována v rozsahu, jaký situace vyžaduje.
Podle prezidenta šlo o vyústění dlouhodobé frustrace z toho, že slíbené prostředky a vybavení nepřicházejí včas, zatímco Rusko systematicky útočí na civilní infrastrukturu.
Zmrazených 250 milionů dolarů z USA
K problémům s vojenskou pomocí se přidávají i potíže na poli energetiky. Ukrajina totiž dosud neobdržela 250 milionů dolarů, které jí Spojené státy slíbily na obnovu energetické infrastruktury a na dovoz zkapalněného zemního plynu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na své zdroje.
Finanční pomoc schválila ještě administrativa bývalého prezidenta Joea Bidena a za její vyplacení odpovídala agentura USAID. Ta však byla v prvních týdnech vlády prezidenta Donalda Trumpa fakticky paralyzována a část prostředků se ocitla v nejasném administrativním vakuu.
Není navíc jasné, kdo má nyní vyplacení peněz na starosti. Někteří američtí úředníci se domnívají, že by to mělo převzít ministerstvo zahraničí, jiní poukazují na Federální rozvojovou finanční agenturu DFC, která má hrát klíčovou roli při poválečné obnově Ukrajiny.
Ne politika, ale chaos
Ačkoli Trump v minulosti opakovaně pozastavoval nebo oddaloval pomoc Ukrajině, aby si vynutil ústupky Kyjeva v jednáních s Moskvou, v tomto případě podle Reuters nejde o politický tlak. Zpoždění energetické pomoci má být důsledkem byrokratického chaosu a vnitřních sporů mezi americkými institucemi.
Pro Ukrajinu to však znamená další komplikaci v době, kdy čelí nejen pokračujícím ruským útokům, ale také vyčerpání vlastních zdrojů a rostoucí nejistotě ohledně další podpory ze Západu.
foto : Reuters