Poštovní průšvih. Ztráty miliardových částek a bezcenná Balíkovna | Woman Tiscali Woman Tiscali
Česká pošta, kdysi největší státní zaměstnavatel s téměř 40 tisíci zaměstnanci, se dnes nachází v hluboké krizi. Ztráty dosahují miliardových částek, transformace podniku selhala a budoucnost této instituce je nejistá. Jak se z kdysi stabilního podniku stal symbol neúspěchu a špatného řízení?
Počátky problémů a pandemie jako katalyzátor
V roce 2019 zaměstnávala Česká pošta téměř 29 tisíc lidí a její ztráta činila relativně přijatelných 300 milionů korun. Tyto ztráty byly částečně způsobeny investicemi do rozvoje balíkových služeb a elektronických systémů, jako jsou datové schránky. Situace se však dramaticky změnila s příchodem pandemie koronaviru.
Pandemie zásadně změnila strukturu poštovních služeb – balíky začaly dominovat nad dopisy, což přineslo nové výzvy. Uzavření poboček a omezení provozu vedlo k obrovským ztrátám. V roce 2020 dosáhla ztráta 1,4 miliardy korun, což se negativně promítlo i do roku 2021, kdy podnik prodělal dalších 700 milionů korun. Volby v roce 2021 pak přinesly zásadní změny v řízení podniku.
Ambiciózní plány ministra Rakušana
Nový ministr vnitra Vít Rakušan, který převzal odpovědnost za Českou poštu, se rozhodl pro radikální transformaci. Po odvolání generálního ředitele Romana Knapa byla zahájena reorganizace, která zahrnovala uzavírání poboček, prodej majetku, omezení služeb a masivní propouštění zaměstnanců.
Rakušanova strategie měla za cíl zlepšit hospodářské výsledky podniku, zaměřit se na rozvoj balíkových služeb a zároveň zachovat dostupnost poštovních služeb, zejména na venkově. Ministr prohlásil, že transformace je nezbytná pro záchranu podniku a jeho budoucí prosperitu. Plán byl ambiciózní, ale zároveň obsahoval protichůdné cíle – zlepšit ekonomickou situaci a zároveň zachovat dostupnost služeb.
Selhání transformace
Navzdory razantním opatřením se transformace ukázala jako neúspěšná. Česká pošta je méně dostupná, prodělává více peněz a ztrácí zákazníky. Balíkové služby, které měly být klíčovým zdrojem příjmů, se potýkají s poklesem poptávky. V roce 2024 podnik vykázal druhou nejvyšší ztrátu ve své historii, a to i přes prodeje majetku, které uměle snižují vykazovanou ztrátu.
Rekordní zdražování a propouštění
Jedním z kroků transformace bylo výrazné zdražení služeb. Cena doporučeného dopisu vzrostla mezi lety 2019 a 2024 z 44 Kč na 78 Kč, což představuje nárůst o více než 50 %. Balíkové služby zdražily méně, ale i tak došlo k nárůstu cen o 22 % u dobírek a o 44 % u větších zásilek.
Dalším opatřením bylo masivní propouštění. Mezi lety 2019 a 2024 opustilo Českou poštu 10 tisíc zaměstnanců, což snížilo počet pracovníků z 29 tisíc na 19 tisíc. Zároveň bylo uzavřeno více než 300 poboček, přičemž do roku 2030 se plánuje snížení počtu poboček na polovinu, tedy na zhruba 1500.
Kvalita služeb také utrpěla. Dodací lhůty pro listovní zásilky se prodloužily z původních dvou dnů na pět dní, přičemž ceny za tyto služby vzrostly. Zákazníci, nespokojení s omezením služeb a zhoršením kvality, postupně odcházejí.
Balíkovna – ztrátový projekt
Jedním z klíčových projektů transformace byla Balíkovna, která měla být ziskovou divizí České pošty. V roce 2025 byla Balíkovna oddělena od mateřské společnosti, ale ukázalo se, že je ztrátová. Podle generálního ředitele Miroslava Štěpána je Balíkovna zatížena vysokými náklady na lidskou práci, která tvoří 75 % procesů, zatímco u konkurence je to pouze 20 %. Automatizace a modernizace by vyžadovaly obrovské investice, které si Česká pošta nemůže dovolit.
Navzdory původním tvrzením o ziskovosti Balíkovny se ukazuje, že divize je neefektivní a vyžaduje další investice. Potenciální kupci by pravděpodobně požadovali výraznou slevu, nebo by raději investovali do modernějších a lépe fungujících soukromých firem.
Budoucnost České pošty
Po třech letech od zahájení transformace je situace České pošty horší než kdy dříve. Ztráty se prohlubují, zákazníci odcházejí a klíčové projekty, jako je Balíkovna, selhávají. Česká pošta je dalším příkladem toho, že stát není schopen efektivně řídit podniky. Budoucnost této instituce je nejistá a otázkou zůstává, zda ji lze ještě zachránit.