Podle průzkumu by v případě vojenského útoku na Českou republiku bylo ochotno bránit svou zemi se zbraní v ruce 28 procent lidí | Woman Tiscali Woman Tiscali

Podle nedávného průzkumu agentury STEM by v případě vojenského útoku na Českou republiku bylo ochotno bránit svou zemi se zbraní v ruce 28 procent obyvatel. Tento průzkum se zaměřil na postoje veřejnosti k armádě a financování obrany. Respondenti byli dotazováni na jejich ochotu aktivně se zapojit do obrany vlasti, a 28 procent z nich odpovědělo kladně. Pro ty, kteří nebyli ochotni bojovat se zbraní, byla položena další otázka ohledně jejich ochoty zapojit se do podpůrných rolí, jako je logistika, IT nebo zdravotnictví. Na tuto otázku kladně odpovědělo 53 procent z těch, kteří nechtěli bojovat. Celkově tedy více než polovina populace vyjádřila ochotu nějakým způsobem přispět k obraně země, jak uvedl analytik STEM Jiří Táborský.

Očekávaně se ukázalo, že muži a mladší lidé jsou častěji ochotni bojovat. V případě podpůrných rolí je ochota téměř vyrovnaná mezi pohlavími a věkovými skupinami, avšak lidé s nižším vzděláním projevují menší zájem než vysokoškoláci.

Pokud jde o službu v armádě, většina Čechů o ní neuvažuje. Celkem 81 procent respondentů uvedlo, že nemají zájem nebo mají negativní zkušenosti. Pouze tři procenta zvažují zapojení do armádních záloh a 14 procent by se rádo zúčastnilo měsíčního dobrovolného armádního cvičení. V rámci těchto cvičení lidé projevují největší zájem o kurzy první pomoci, zdravovědy, chování v krizových situacích, sebeobrany a přežití v přírodě. Zájem o střelné zbraně a kybernetickou bezpečnost je nižší.

Ve světle plánů na zvýšení výdajů na obranu se také zkoumaly názory veřejnosti na financování bezpečnosti. Třetina respondentů (34 procent) by zachovala současná dvě procenta HDP na obranu. Sedmnáct procent by chtělo zvýšit výdaje na tři procenta HDP a osm procent na pět procent HDP. Přibližně 22 procent lidí považuje současné výdaje za přehnané a 19 procent nemá na tuto problematiku jasný názor.

Navzdory pokračujícímu konfliktu na Ukrajině, který vyvolalo Rusko, si 52 procent respondentů myslí, že Česká republika by měla zůstat neutrální mezi Západem a Východem. K Západu se přiklání 44 procent dotázaných, zatímco čtyři procenta inklinují k Východu.

Průzkum probíhal od 12. do 26. června a zúčastnilo se ho 1059 respondentů.