Neodpustil jí zradu až do smrti? Režisér Popelky žil v luxusu, ale s Libuší Šafránkovou už nikdy nepromluvil | Woman Tiscali Woman Tiscali

Jen málokterý český režisér zanechal po sobě tak silnou stopu jako Václav Vorlíček. Jeho pohádky a komedie dodnes pravidelně zaplňují televizní obrazovky a pro mnoho lidí jsou symbolem dětství i Vánoc. Zatímco jeho filmy rozdávaly smích, kouzla a pohodu, v osobním životě ho nakonec zasáhlo zklamání, které nikdy nepřekonal. Nejvíc ho bolela roztržka s herečkou Libuše Šafránková, kterou dlouhá léta považoval za jednu z největších hvězd českého filmu.

Z obyčejného kluka se stal režisér legendárních pohádek

Cesta Václava Vorlíčka k filmu nezačala nijak okázale. Už jako mladý kluk měl ale blízko ke kameře a natáčení ho fascinovalo prakticky od dětství. První zkušenosti získával ještě během skautských aktivit, kde si vyzkoušel práci na amatérském filmu. Právě tam se podle mnohých rozhodlo o tom, že jednou spojí svůj život s filmovým světem.

Po studiu na FAMU nastoupil na Barrandov, kde začínal úplně odspodu jako asistent režie. Nečekala ho žádná zkratka ke slávě. Musel si projít klasickou filmovou školou a několik let sbírat zkušenosti. Postupně si ale začal budovat pověst člověka, který dokáže spojit humor, fantazii a nápaditost způsobem, jaký v českém filmu do té doby téměř neexistoval.

Velký zlom přišel v 60. letech, kdy natočil kultovní komedii Kdo chce zabít Jessii?. Film tehdy působil neuvěřitelně moderně a originálně. Kombinace hraného filmu a komiksové stylizace byla na svou dobu něco nevídaného. Právě tehdy se naplno rozjela také jeho slavná spolupráce se scenáristou Miloš Macourek.

Filmy, které baví lidi i po desítkách let

Dvojice Vorlíček–Macourek vytvořila řadu legendárních snímků, které dnes patří ke zlatému fondu české kinematografie. Stačí zmínit filmy jako Pane, vy jste vdova!, Což takhle dát si špenát, Dívka na koštěti nebo Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách.

Vorlíček měl výjimečný cit pro humor. Dokázal natočit rodinné filmy, které nebyly hloupé ani prvoplánové. Jeho komedie fungovaly na děti i dospělé zároveň. Zatímco děti milovaly kouzla, pohádkové postavy a bláznivé situace, dospělí oceňovali inteligentní nadsázku a skryté vtipy.

Obrovský úspěch slavily také jeho seriály. Arabela nebo Létající Čestmír se staly doslova televizními fenomény. Dodnes je sledují i mladší generace, které dobu jejich vzniku vůbec nezažily. A právě to je možná největší důkaz Vorlíčkova talentu – jeho tvorba nestárne.

Popelka, která okouzlila celou Evropu

Největší slávu mu ale bezpochyby přinesla pohádka Tři oříšky pro Popelku. Film vznikl v koprodukci s tehdejším východním Německem a nikdo tehdy netušil, že se z něj stane jedna z nejslavnějších evropských pohádek všech dob.

V Německu má snímek dodnes téměř kultovní postavení. Každé Vánoce se pravidelně vysílá v hlavním televizním čase a mnoho lidí si bez něj svátky vůbec neumí představit. Fanoušci dokonce navštěvují místa natáčení nebo pořádají tematické projekce.

Úspěch pohádky přitom nestál jen na krásné atmosféře. Vorlíček totiž pojal Popelku úplně jinak než většina tehdejších pohádek. Hlavní hrdinka nebyla bezmocná princezna čekající na záchranu. Byla odvážná, chytrá, uměla jezdit na koni a působila mnohem moderněji než klasické pohádkové postavy.

Právě proto si diváci tolik oblíbili i výkon Libuše Šafránkové. Vorlíček ji obsazoval opakovaně a dlouho o ní mluvil jako o mimořádné herečce. Kromě Popelky zazářila i ve filmech Princ a Večernice nebo Jak utopit doktora Mráčka.

Kvůli okupaci málem odešel do zahraničí

Málokdo ví, že Václav Vorlíček měl našlápnuto i na zahraniční kariéru. Po úspěších svých filmů dostal nabídky od zahraničních producentů a existovala reálná možnost, že bude pracovat i mimo Československo.

Jenže do všeho zasáhl rok 1968 a okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Situace se dramaticky změnila a možnosti pracovat na Západě prakticky zmizely. Režisér později přiznal, že s manželkou dokonce vážně uvažovali o emigraci do západního Německa.

Nakonec ale zůstal doma. A právě díky tomu vznikly další pohádky a komedie, které dnes patří mezi českou klasiku. Kdyby tehdy odešel, český film by možná přišel o některé ze svých nejslavnějších titulů.

Na rozdíl od jiných umělců netrpěl nouzí

Zatímco řada českých herců a režisérů se ve stáří potýkala s finančními problémy, Vorlíček byl výjimkou. Díky autorským právům a neustálému vysílání jeho filmů mu chodily vysoké honoráře ještě dlouho po premiérách.

Vlastnil luxusní byty v Praze a na účtech měl miliony korun. Přesto nikdy nepůsobil jako člověk, který by své bohatství vystavoval na odiv. O penězích mluvil spíš s nadhledem a opakovaně tvrdil, že největší radost mu stejně dělá to, že se lidé u jeho filmů stále baví.

V českém kulturním prostředí šlo o poměrně neobvyklou situaci. Mnoho umělců jeho generace podobné finanční jistoty nikdy nemělo. Vorlíček si ale díky obrovské popularitě svých filmů dokázal zajistit velmi pohodlný život.

Se Šafránkovou už nikdy nenašli cestu zpět

Přesto ho na konci života trápila jedna věc, kterou nedokázal překousnout. A týkala se právě Libuše Šafránkové.

Jejich vztah se podle všeho definitivně pokazil kvůli situaci, kterou režisér popsal ve své knize. Domluvil tehdy rozhovor pro německou novinářku a herečka účast nejprve potvrdila. Na poslední chvíli ale schůzku zrušila.

Vorlíčka to zasáhlo mnohem víc, než mnozí čekali. Neměl pocit jen obyčejného profesního zklamání. Bral to osobně. Tvrdil, že jí vždy pomáhal, podporoval ji a veřejně o ní mluvil s obdivem. O to víc ho její jednání ranilo.

Podle lidí z jeho okolí už se jejich vztah nikdy nepodařilo napravit. Ačkoliv oba patřili k nejvýraznějším osobnostem české pohádky, do smrti spolu prakticky nekomunikovali.

Vedle slávy měl i klidné rodinné zázemí

Navzdory tomuto zklamání nebyl Václav Vorlíček známý jako konfliktní člověk. Naopak. V soukromí působil spíše klidně a vyrovnaně. S manželkou Soňou prožil téměř šedesát let a společně vychovali dvě dcery.

Na rozdíl od mnoha slavných osobností své generace si pečlivě chránil soukromí. Vyhýbal se skandálům a málokdy dával médiím důvod řešit jeho osobní život.

Možná právě proto dnes lidé na Václava Vorlíčka vzpomínají hlavně skrze jeho filmy. Přes všechny životní spory a zklamání po sobě zanechal dílo, které baví miliony diváků dodnes.

foto : Profimedia