Lenost se může krutě vymstít. 5 nemocí, za které může. Hrozí i vám? | Woman Tiscali Woman Tiscali
Mnoho lidí si myslí, že největším následkem nedostatku pohybu je několik kilogramů navíc. Odborníci však upozorňují, že problém je mnohem závažnější. Sedavý způsob života totiž ovlivňuje prakticky celé tělo – od srdce a cév přes metabolismus až po psychiku. Pokud většinu dne trávíte v kanceláři, za volantem nebo na gauči před televizí, možná si ani neuvědomujete, jaké zdravotní komplikace si tím postupně připravujete.
Moderní doba nám sice usnadnila život, zároveň ale výrazně omezila množství přirozeného pohybu. Dříve lidé více chodili pěšky, pracovali fyzicky a trávili více času venku. Dnes většina z nás sedí dlouhé hodiny u počítače a po návratu domů si dopřeje další dávku nečinnosti. Právě nedostatek pohybové aktivity je přitom považován za jeden z největších zdravotních problémů současnosti.
- Nemoci srdce a cév patří mezi největší rizika
Srdce je sval, který potřebuje pravidelnou aktivitu stejně jako ostatní části těla. Pokud se člověk dlouhodobě nehýbe, zvyšuje se riziko vysokého krevního tlaku, zhoršují se hodnoty cholesterolu a cévy postupně ztrácejí svou pružnost.
Právě proto bývá nedostatek pohybu spojován s vážnými onemocněními, jako jsou infarkt, mozková mrtvice nebo ischemická choroba srdeční. Tato onemocnění navíc stále patří mezi nejčastější příčiny úmrtí.
Pravidelná fyzická aktivita pomáhá snižovat krevní tlak, podporuje správnou činnost srdce a přispívá ke zlepšení hladin krevních tuků. Stačí přitom i obyčejná svižná chůze, jízda na kole nebo plavání několikrát týdně.
- Cukrovka 2. typu vzniká často nenápadně
Diabetes 2. typu bývá označován za typickou civilizační chorobu. Na jeho vzniku se podílí zejména nadváha, nevhodná strava a nedostatek pohybu. Problém spočívá v tom, že tělo postupně ztrácí schopnost správně využívat inzulin, což vede ke zvýšené hladině cukru v krvi.
Mnoho lidí přitom dlouho netuší, že se u nich nemoc rozvíjí. Mezi první příznaky může patřit únava, zvýšená žízeň nebo častější močení.
Dobrou zprávou je, že právě pravidelný pohyb představuje jednu z nejúčinnějších forem prevence. Lékaři doporučují zařadit do běžného dne více chůze, využívat schody místo výtahu a omezit zbytečné jízdy autem na krátké vzdálenosti. Velkou oblibu si získalo také sledování denního počtu kroků, které může člověka motivovat k aktivnějšímu životnímu stylu.
- Psychika trpí více, než si většina lidí uvědomuje
Nedostatek pohybu neovlivňuje pouze fyzické zdraví. Významné dopady má také na psychickou pohodu. Pravidelná aktivita podporuje tvorbu hormonů, které zlepšují náladu, pomáhají zvládat stres a přinášejí pocit spokojenosti.
Lidé, kteří se pravidelně hýbou, často lépe zvládají náročné životní situace, mají více energie a kvalitnější spánek. Naopak dlouhodobá nečinnost bývá spojována s vyšším výskytem úzkostí, depresivních stavů a celkové psychické nepohody.
Nemusí přitom jít o intenzivní sportovní výkon. Pozitivní účinky na psychiku přináší i každodenní procházka v přírodě, lehké cvičení doma nebo rekreační jízda na kole.
- Obezita není jen estetický problém
Přibírání na váze bývá jedním z nejviditelnějších důsledků nedostatku pohybu. Obezita však zdaleka není pouze otázkou vzhledu. Nadměrné množství tělesného tuku výrazně zvyšuje riziko celé řady dalších onemocnění, včetně srdečních chorob, cukrovky nebo problémů s klouby.Pravidelný pohyb pomáhá spalovat energii, podporuje metabolismus a zároveň může krátkodobě snižovat chuť na nezdravá a tučná jídla. Odborníci navíc upozorňují, že pohyb prospívá i lidem, kteří nejsou obézní.
Mnozí štíhlí lidé se mylně domnívají, že se jich zdravotní rizika netýkají. Ve skutečnosti může mít dlouhodobý nedostatek pohybu negativní dopady bez ohledu na číslo na váze.
- Bolesti zad a kloubů mohou být důsledkem dlouhého sezení
Bolest zad patří mezi nejčastější zdravotní potíže současné populace. Velkou roli zde hraje právě sedavý způsob života. Když svaly pravidelně nepracují, postupně ochabují nebo se naopak zkracují a tuhnou.
Výsledkem je horší stabilita páteře a nesprávné držení těla. Klouby i meziobratlové ploténky jsou následně zatěžovány nerovnoměrně, což vede k bolestem a dalším problémům.
Lidé, kteří tráví většinu dne vsedě, často pociťují ztuhlost krční páteře, bolesti v bedrech nebo omezenou pohyblivost. Pravidelné protahování, posilování hlubokého stabilizačního systému a obyčejná chůze přitom mohou těmto obtížím výrazně předcházet.
Tělo potřebuje pohyb každý den
Dobrou zprávou je, že ke zlepšení zdravotního stavu není nutné podávat vrcholové sportovní výkony. Mnohem důležitější než občasné intenzivní cvičení je pravidelnost. I několik desítek minut pohybu denně může výrazně snížit riziko mnoha civilizačních onemocnění.
Pokud tedy většinu dne prosedíte, zkuste do svého programu zařadit více chůze, projížďky na kole, plavání nebo jakoukoli aktivitu, která vás baví. Vaše srdce, záda, psychika i celkové zdraví vám za to v budoucnu poděkují.