„Definitivně končím a toto rozhodnutí už nezměním,“ oznámil konec kariéry Rudolf Hrušínský | Woman Tiscali Woman Tiscali
Herec Rudolf Hrušínský se rozhodl udělat za svou profesní kariérou tlustou čáru. Bez emocí, bez okolků a bez prostoru pro spekulace. „Končím a toto rozhodnutí nezměním,“ vzkázal veřejnosti muž, jehož jméno je po desetiletí pevně spjato s českým filmem, televizí i divadelními prkny. Důvod je prostý – blížící se osmdesáté narozeniny a pocit, že nastal čas výrazně zpomalit.
Přestože diváci mohou Rudolfa Hrušínského stále vídat nejen na divadelních scénách, ale také v populárním seriálu Ulice, herec dává jasně najevo, že další profesní výzvy už nehledá. Nové role, zkoušení čerstvých inscenací ani filmové nabídky už ho nelákají. „Řekl jsem, že už nové kusy zkoušet nebudu. Je mi osmdesát let a už jsem na to prostě starý,“ říká otevřeně a bez obalu. Zároveň dodává, že jeho rozhodnutí je definitivní a neměnné.
S typickým nadhledem a lehkou ironií přidává i ryze praktický důvod, který jeho verdikt jen utvrdil. „U našeho divadla se dopoledne strašně špatně parkuje. Když bych jezdil na zkoušky, občas bych ani neměl kam dát auto. A být bez auta je pro mě už dost náročné,“ vysvětlil s tím, že komfort a klid jsou pro něj dnes důležitější než další pracovní vytížení. Jak sám zdůraznil pro server PrahaIN.cz, konec se týká nejen divadla, ale i filmu.
Úplné zmizení z očí veřejnosti se ale nekoná. Hrušínský nechce fanoušky ochudit o projekty, které má už rozdělané. Nadále ho mohou vidět v Divadle Bez zábradlí v oblíbené komedii Blbec k večeři, stejně jako v inscenaci Kdes to byl(a) v noci?. Kromě toho hraje v agentuře Harlekýn režiséra Václava Hanzlíčka ve hře Bosé nohy v parku, kde vystupuje po boku Veroniky Freimanové, Aničky Kameníkové a Radúze Máchy. A jak sám připomíná, stále je součástí nekonečného seriálu Ulice. „Myslím, že to v mém věku úplně stačí,“ konstatuje člen jedné z nejslavnějších hereckých rodin u nás.
Volný čas, který se mu díky ústupu z profesního života otevře, má už herec jasně rozplánovaný. Chce se naplno věnovat své dlouholeté vášni – rybaření. „Nejvíc se teď těším na jaro. Až bude teplo, vytáhnu pruty a konečně se zase vydám na ryby,“ svěřuje se. Nejraději tráví čas u vody v jižních Čechách, kde si sedá k Lužnici, nebo na Berounce. „Můj oblíbený revír je kolem Plané nad Lužnicí. Rád bych si tam chytil pořádného kapra,“ říká s očividným nadšením.
Mnohé by mohlo napadnout, zda se herec nechystá bilancovat svůj život a kariéru formou autobiografie. Ani v tomto směru však žádné velké plány nemá. „Životopisnou knihu nechystám. V minulosti jsem napsal a vydal tři knížky, většinou o rybách. Myslím, že to stačí,“ uzavírá téma psaní.
Za rozhodnutím stáhnout se do ústraní ale nestojí jen věk a únava. Výraznou roli sehrály také vážné zdravotní problémy, se kterými se Rudolf Hrušínský v posledních letech potýkal. Před dvěma lety mu lékaři diagnostikovali nádor na plíci. „Byla to rakovina. Léčili mě v Ostravě gama nožem. Asi pět dní jsem chodil na ozáření a nádor zmizel,“ popsal herec otevřeně pro deník Blesk. Úleva po úspěšné léčbě byla obrovská, bohužel však netrvala dlouho.
V květnu loňského roku přišla další tvrdá rána – tentokrát onkologické onemocnění ledviny. „V IKEM mi to ale geniálně nějak vypálili a prý je to dobrý,“ popsal situaci s typickým nadhledem syn legendárního Rudolfa Hrušínského. Přesto nezastírá, že je pod neustálým dohledem lékařů a pravidelné kontroly jsou samozřejmostí.
Zdravotní komplikace tím však neskončily. Lékaře i samotného herce trápí opakované infekce. „Během jednoho roku jsem měl třikrát zápal plic, takže se snažím šetřit,“ přiznává. I proto dnes dává přednost klidu, přírodě a aktivitám, které mu přinášejí radost, nikoli stres. „Je mi dobře, ale člověk u téhle nemoci nikdy neví,“ dodává realisticky.
Rozhodnutí Rudolfa Hrušínského ukončit kariéru tak není náhlým rozmarem, ale promyšleným krokem muže, který má za sebou bohatý profesní život a nyní chce zbytek času věnovat především sobě, zdraví a věcem, které mu dělají dobře. Fanoušci ho sice budou na jevišti a před kamerou vídat méně, jeho stopa v české kultuře však zůstává nepřehlédnutelná.