Chystá se Tomio Okamura na odchod z politiky? V SPD už řeší jeho nástupce a ve hře jsou dokonce i Motoristé | Woman Tiscali Woman Tiscali

Podle něj zazněla i možnost, že by v budoucnu již nekandidoval a mohl by zastávat například pozici čestného předsedy.

Takové vyjádření okamžitě rozproudilo spekulace o tom, kdo by jednou mohl převzít vedení jednoho z nejvýraznějších opozičních uskupení posledních let.

Kdo by mohl Okamuru nahradit?

V okamžiku, kdy se začne mluvit o odchodu dlouholetého lídra, automaticky přichází otázka nástupnictví. V případě SPD se nejčastěji skloňuje jméno prvního místopředsedy Radima Fialy.

Ten však podle některých straníků naráží na jeden problém. Ve vrcholné politice působí už dvě desetiletí, což nemusí být ideální vizitka při oslovování protestních a antisystémových voličů, kteří často hledají nové tváře.

V kuloárech se proto mluví i o dalších jménech. Ambice do budoucna by mohli mít například předseda strany PRO Jindřich Rajchl nebo šéf Svobodných Libor Vondráček. Oba v posledních letech výrazně posílili svou mediální viditelnost a snaží se oslovovat podobnou skupinu voličů jako SPD.

Přesto zatím nikdo otevřeně nehovoří o boji o vedení. Naopak představitelé jednotlivých stran zdůrazňují, že jejich prioritou je udržet současnou spolupráci.

SPD, Trikolora, Svobodní a PRO chtějí držet při sobě

Poslední sněmovní volby ukázaly, že spojování menších stran může přinést zajímavé výsledky. SPD tehdy vytvořila společný projekt s Trikolorou, Svobodnými a stranou PRO.

Právě tato spolupráce by měla pokračovat i v následujících letech. Podle Jindřicha Rajchla sehrál Tomio Okamura při budování celého projektu klíčovou roli a otevření debaty o budoucím vedení považuje za známku politické vyspělosti.

Současně ale upozorňuje, že vstup do vládních struktur a nové politické podmínky vytvářejí situaci, ve které bude nutné hledat další směřování celého uskupení.

Na podzim mohou začít jednání o ještě těsnějším spojení

Menší partnerské strany mají podle všeho ambicióznější plán. Nestačí jim pouze volební spolupráce. V budoucnu by rády vytvořily ještě pevnější politický blok, který by byl pro voliče přehlednější a srozumitelnější.

Předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová připouští, že diskuse o další podobě spolupráce by mohly začít po komunálních volbách. Ve hře jsou různé varianty – od volnějšího spojenectví až po model podobný koalici Spolu.

Politici si uvědomují, že roztříštěnost pravicově konzervativní a vlastenecké scény může být do budoucna překážkou. Proto stále častěji zaznívají názory, že by bylo vhodné vytvořit silnější a jednotnější celek.

Do hry vstupují Motoristé

Největší pozornost však vzbuzuje myšlenka, že by se ke stávající čtveřici mohli připojit také Motoristé.

Předseda Svobodných Libor Vondráček argumentuje tím, že podobné modely fungují v řadě evropských zemí. Jako příklad uvádí Itálii nebo Polsko, kde spolupracují národně konzervativní strany se zastánci svobodného trhu.

Podle něj by právě spojení témat národní suverenity a ekonomické svobody mohlo oslovit širší okruh voličů. Svobodní se navíc podle jeho slov nacházejí ideově někde mezi SPD a Motoristy, a mohli by tak být určitým mostem mezi oběma tábory.

Motoristé se zatím do ničeho neženou

Samotní Motoristé však podobné úvahy zatím příliš neřeší. Jejich předseda Petr Macinka dal jasně najevo, že strana se chce soustředit především na vlastní růst.

Podle něj je debata o případném spojování předčasná a aktuálně nepovažuje připojení k jinému politickému projektu za příliš atraktivní možnost. Zároveň ale dveře definitivně nezavírá a naznačuje, že politická situace může za několik let vypadat úplně jinak.

Právě proto nelze vyloučit, že se podobné rozhovory v budoucnu znovu otevřou.

Vlastenecké strany chtějí více mluvit o ekonomice

Vedle personálních změn se vede také debata o obsahu politiky. Menší partnerské strany dlouhodobě upozorňují, že vedle témat migrace a bezpečnosti by měla větší prostor dostat ekonomika.

Z jejich vystoupení je patrné, že chtějí stále více kritizovat rozhodnutí přicházející z Bruselu a současně prosazovat opatření zaměřená na podporu domácí ekonomiky.

Jindřich Rajchl například dlouhodobě prosazuje zavedení jednotné patnáctiprocentní daně pro firmy i občany. Podle jeho představ by podobné kroky měly podpořit hospodářský růst a zvýšit životní úroveň běžných lidí.

Budoucnost celé scény závisí na postoji SPD

Klíčovou otázkou zůstává, jakou roli bude chtít SPD v případném širším uskupení sehrávat. Bude trvat na tom, že společným lídrem musí být vždy její zástupce? Nebo bude ochotná přistoupit na větší sdílení vlivu?

Právě odpověď na tuto otázku může rozhodnout o tom, zda vznikne silnější vlastenecký blok, nebo zda jednotlivé strany zůstanou pouze volnými spojenci.

Analytici přitom upozorňují, že potenciál tohoto politického prostoru rozhodně není zanedbatelný. Podle odhadů společnosti Ipsos by strany pohybující se kolem SPD mohly oslovit přibližně 15 až 20 procent voličů. Jde o skupinu lidí, kteří o podpoře těchto stran pravidelně uvažují, i když jim svůj hlas nakonec neudělí pokaždé.

Jedno je však jisté už nyní. Debata o budoucnosti Tomia Okamury a možném přeskupení sil na vlastenecké scéně teprve začíná a v příštích měsících může výrazně ovlivnit podobu české politiky.