Česko čeká válka. Je to jen otázka času,“ varuje starosta z Ukrajiny. Popsal i vyjednávání s Rusy | Woman Tiscali Woman Tiscali
Válka už podle něj není hrozbou někde v dálce. Nejde prý o hypotetický scénář, ale o budoucnost, která se pomalu a neúprosně blíží. Ukrajinský starosta a zároveň důstojník armády Artem Semenichin v otevřeném rozhovoru tvrdí, že Rusko se nezastaví na hranicích Ukrajiny – a Česko by se podle něj mělo připravit na to nejhorší.
„Už to není otázka, jestli válka přijde. Ta jistota tady je. Nevíme jen kdy,“ říká muž, který vede město Konotop v Sumské oblasti, jen pár desítek kilometrů od ruských hranic. Region, kde je válka každodenní realitou, se podle něj může stát předobrazem toho, co Evropu teprve čeká.
Každý den další mrtví. Sumská oblast krvácí
Sumská oblast patří k nejvíce ostřelovaným částem Ukrajiny. Rakety, drony i naváděné bomby zde dopadají prakticky denně a oběťmi jsou především civilisté. Stačí několik dní a černá kronika se plní dalšími jmény.
V neděli 14. prosince zabil ruský FPV dron dvaašedesátiletého muže, který jel na kole obcí Velyka Pysarivka. Neměl šanci uniknout, zemřel na místě. O den dříve zahynula při leteckém útoku osmdesátiletá žena v Seredyně-Budě – ročník 1945, tedy stejný rok, kdy skončila druhá světová válka.
Ještě o pár dní dříve zasáhla naváděná bomba malý obchod se smíšeným zbožím ve vesnici Spirne. Dvě ženy ve věku 40 a 63 let neměly šanci přežít. Obyčejný nákup se pro ně stal posledním okamžikem života.
A mezi mrtvými nejsou jen civilisté. V polovině prosince byl v Charkovské oblasti zabit Oleksij Ciganov. Čtyřicetiletý voják padl při bojové misi pouhých 22 dní po svých narozeninách. Pocházel právě z Konotopu, kde se s ním lidé loučili při pohřbu s vojenskými poctami.
„Češi si neumí představit, co se tady děje“
Konotop leží přibližně 1650 kilometrů od Prahy. Pro většinu Čechů je válka stále něco abstraktního, sledovaného skrze televizní obrazovky a titulky zpráv. Podle Semenichina je to ale nebezpečná iluze.
„To, co dnes zažíváme my, se může stát realitou i u vás. Putin má spadeno na celé postsovětské území – Pobaltí, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko,“ varuje starosta. Podle něj se Kreml snaží krok za krokem obnovit někdejší sféru vlivu Sovětského svazu.
Semenichin si nebere servítky ani vůči českým politikům. Kritizuje zejména ty, kteří podle něj zlehčují bezpečnostní hrozby a místo obrany země řeší symbolická gesta.
„Rád bych jim ukázal, jak se žije pod raketami. Jak vypadá město bez elektřiny, bez vody, bez jistoty, že se ráno probudíte,“ říká a jmenovitě zmiňuje předsedu SPD Tomia Okamuru, kterého dokonce pozval do Konotopu. Odpovědi se však nedočkal.
Evropa se připravuje. Česko podle něj zaspalo
Zatímco některé evropské státy už otevřeně mluví o přípravách na možný konflikt s Ruskem, v Česku podle ukrajinského starosty panuje nebezpečný klid.
„Polsko, Německo, Velká Británie řeší protiletecké kryty, krizové scénáře, informují obyvatele. U vás nic takového nevidím,“ tvrdí Semenichin. Připomíná také slova britského ministra ozbrojených sil, který nedávno varoval, že stín války znovu dopadá na Evropu.
O to více ho zaráží, že některá gesta českých politiků sklízí pochvalu přímo v Moskvě. Ruská státní média si například všimla stažení ukrajinské vlajky z budovy Sněmovny a interpretovala to jako změnu postoje České republiky.
Starosta, který sám bojoval na frontě
Artem Semenichin není politikem od stolu. Město Konotop vede už deset let, ale zároveň má osobní zkušenost z bojů. Už v roce 2014, kdy Rusko rozpoutalo konflikt na Donbase, se dobrovolně přihlásil do armády.
Sloužil jako velitel čety v 92. mechanizované brigádě a účastnil se obrany města Ščasťa v Luhanské oblasti. Za statečnost byl vyznamenán. Město se tehdy podařilo znovu dostat pod kontrolu Ukrajiny, později však bylo při plnohodnotné invazi v roce 2022 z velké části zničeno a nelegálně připojeno k Rusku.Jak Konotop čelil okupaci
Když ruská vojska v únoru 2022 zahájila invazi, Konotop byl jedním z prvních měst, která se ocitla v obklíčení. Už 25. února svíraly město ruské jednotky. Semenichin se ale odmítl vzdát.
„Přišli za mnou a chtěli, abych uznal okupanty jako novou vládu. Jinak prý město srovnají se zemí,“ popisuje dramatické vyjednávání. Starosta odmítl mluvit jinak než ukrajinsky a ruským důstojníkům naznačil, že obyvatelé jsou připraveni na partyzánský odpor.
Blafoval i s počty zbraní, které měl Konotop údajně k dispozici. Ruské jednotky nakonec ustoupily. „Kdyby mě chtěli zatknout, byl jsem připraven zemřít. Ruské zajetí není život,“ říká bez emocí.Historie, která se opakuje
Konotop není jen obyčejné město. Právě zde se už v roce 1659 odehrála slavná bitva, v níž ukrajinští kozáci porazili mnohonásobně silnější moskevskou armádu. Podle Semenichina jde o symbolický důkaz, že odpor vůči Moskvě má hluboké historické kořeny.
„Rusko si bez dobytí Ukrajiny neumí představit svou budoucnost,“ tvrdí starosta. Připomíná také, že ruské impérium už v minulosti sahalo hluboko do Evropy – až k dnešnímu Polsku, jen pár desítek kilometrů od někdejších českých hranic.
Rakety už dopadají blízko Česka
Válka se podle něj neodehrává jen na východě Ukrajiny. Rakety dopadají i na Lvov, pouhých 430 kilometrů od Českého Těšína. A právě to by mělo být pro Čechy varováním.
„Neříkám to proto, abych strašil. Říkám to proto, že my už tím žijeme,“ uzavírá Semenichin. Jeho slova se neposlouchají lehce. Jsou ale hlasem člověka, který ví, co znamená válka – a proč by Evropa neměla čekat, až zaklepe i na její dveře.