Neponocujte! Vědci varují: „Noční sovy“ mají vyšší riziko infarktu i mrtvice | Woman Tiscali Woman Tiscali

Dlouhodobé ponocování a nepravidelný spánkový režim mohou mít podle vědců vážné důsledky pro zdraví. Nejnovější výzkumy naznačují, že lidé, kteří chodí spát pozdě a ráno vstávají až v pozdějších hodinách, mohou čelit vyššímu riziku kardiovaskulárních onemocnění, včetně infarktu nebo mozkové mrtvice. Na vině přitom není jen samotný nedostatek spánku, ale také životní styl, který s nočním režimem často souvisí.

Spánek jako jeden z pilířů zdraví

Význam kvalitního spánku pro lidské zdraví je známý už dlouhou dobu. Lékaři i vědci opakovaně upozorňují, že nedostatek odpočinku může negativně ovlivnit nejen psychiku, ale také fungování důležitých orgánů v těle. Jedním z nejcitlivějších je právě srdce.

Podle studie zveřejněné v odborném magazínu Journal of the American Heart Association se ukazuje, že lidé s takzvaným chronotypem „noční sovy“ mohou být vystaveni vyššímu zdravotnímu riziku než ti, kteří přirozeně vstávají brzy ráno.

Lidové přísloví „ranní ptáče dál doskáče“ tak podle výzkumníků může mít své reálné biologické opodstatnění.

Obří studie sledovala stovky tisíc lidí

Aby vědci lépe porozuměli vztahu mezi spánkem a zdravím srdce, analyzovali data více než 300 tisíc lidí ve věku od 39 do 74 let. Účastníci studie byli sledováni dlouhodobě a pravidelně poskytovali informace o svém životním stylu, zdravotním stavu i spánkových návycích.

Výzkumníci se zaměřili zejména na několik faktorů, které jsou pro zdraví srdce zásadní:

• kvalitu a délku spánku
• stravovací návyky
• fyzickou aktivitu
• tělesnou hmotnost
• hladinu tuků a cukru v krvi
• krevní tlak

Součástí výzkumu bylo také vlastní hodnocení spánku. Účastníci popisovali, zda patří spíše mezi ranní typy lidí, nebo mezi takzvané „noční sovy“, které jsou aktivnější večer a do postele chodí pozdě.

Výsledky po čtrnácti letech překvapily

Po přibližně 14 letech sledování začali vědci pozorovat výrazné rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Lidé, kteří pravidelně ponocovali, měli statisticky vyšší riziko srdečních onemocnění než ti, kteří chodili spát dříve a vstávali ráno.

Ukázalo se také, že noční režim často souvisí s méně zdravým životním stylem. „Noční sovy“ podle studie častěji:

• kouří nebo konzumují nikotin
• jedí méně kvalitní nebo více průmyslově zpracované potraviny
• mají nižší úroveň pohybové aktivity
• trpí vyšší tělesnou hmotností
• mají zvýšenou hladinu cukru v krvi

Tyto faktory dohromady vytvářejí prostředí, které může dlouhodobě zvyšovat pravděpodobnost vzniku srdečních chorob.

Problém nemusí být jen v ponocování

Podle internistky a psychoterapeutky Kateřina Cajthamlová, která se dlouhodobě věnuje tématu zdravého životního stylu, je ale situace složitější. Samotné ponocování totiž nemusí být hlavní příčinou zdravotních problémů.

Klíčovou roli podle ní hraje především to, jak je dnešní společnost nastavená.

„Chronotyp, tedy to, zda je člověk spíše ranní ptáče nebo noční sova, je do velké míry vrozený. Nelze ho jednoduše změnit rozhodnutím,“ vysvětluje lékařka.

Podle ní jsou právě lidé s večerním chronotypem často znevýhodněni pevně stanovenou pracovní dobou. Musí vstávat brzy ráno, i když jejich biologické hodiny jsou nastaveny jinak.

Výsledkem pak může být dlouhodobý nedostatek spánku, zkrácený čas na regeneraci organismu a také zvýšená míra stresu.

Jak spánek ovlivňuje srdce

Spánek je pro kardiovaskulární systém zásadní. Během noci dochází v těle k celé řadě procesů, které pomáhají obnovovat rovnováhu organismu.

Například:

• zpomaluje se srdeční frekvence
• snižuje se krevní tlak
• regenerují se cévy
• stabilizují se hormonální procesy

Důležitou roli hraje také regulace hormonů ghrelinu a leptinu, které řídí pocit hladu a sytosti. Pokud člověk spí málo nebo nekvalitně, může se rovnováha těchto hormonů narušit.

To pak často vede k tomu, že lidé mají větší chuť na tučná a kalorická jídla, což může přispívat k přibývání na váze a následně i k problémům se srdcem.

Dalším důležitým faktorem je také dostatečné okysličení organismu během spánku, které pomáhá udržovat správnou funkci buněk a tkání.

Co mohou „noční sovy“ udělat

Odborníci ale uklidňují, že ani lidé, kteří přirozeně chodí spát pozdě, nemusí nutně čelit zdravotním problémům. Důležité je především zaměřit se na kvalitu spánku a celkový životní styl.

Velké změny podle nich často začínají malými kroky. Pomoci může například:

• postupně chodit spát o několik minut dříve
• vytvořit si pravidelný spánkový režim
• omezit večerní používání mobilních telefonů a počítačů
• dopřát si dostatek pohybu během dne
• jíst vyváženou stravu
• omezit alkohol a kouření

Doporučená délka spánku pro dospělého člověka se pohybuje kolem sedmi až osmi hodin denně.

Směnný provoz může být ještě náročnější

Zvláštní skupinu tvoří lidé pracující ve směnném provozu. Ti často nemají možnost rozhodovat o svém spánkovém režimu sami a jejich biologické hodiny jsou pravidelně narušovány.

V takových případech odborníci doporučují konzultaci s lékařem nebo specialistou na spánkovou medicínu, který může pomoci nastavit vhodnější režim odpočinku.

Evoluční výhoda, která dnes mizí

Zajímavé je, že rozdílné chronotypy měly podle některých teorií v minulosti svůj význam. V pravěkých komunitách mohli lidé s různým spánkovým rytmem zajišťovat takzvané „střídání stráží“ – vždy byl někdo vzhůru a mohl hlídat okolí.

V moderní společnosti však tato výhoda prakticky zmizela. Většina pracovních režimů je nastavená na ranní aktivitu, což může být pro večerní typy lidí dlouhodobě náročné.

Podle Cajthamlové mohou „noční sovy“ situaci částečně řešit například volbou povolání s flexibilní pracovní dobou nebo prací, která umožňuje večerní či noční režim.

Zdravý životní styl zůstává klíčový

Bez ohledu na to, zda člověk patří mezi ranní ptáčata nebo noční sovy, odborníci zdůrazňují, že základním předpokladem dobrého zdraví je celkově vyvážený životní styl.

Pravidelný pohyb, kvalitní strava, omezení stresu a dostatek odpočinku mohou podle lékařů významně snížit riziko srdečních onemocnění – a to i u lidí, kteří přirozeně chodí spát později.

Spánek tak zůstává jedním z nejdůležitějších, ale často podceňovaných pilířů zdraví. A jak naznačují výsledky studie, jeho kvalita může mít mnohem větší vliv na naše srdce, než si mnozí uvědomují.